O mě

Vždycky jsem dokázala pomoct od bolesti, ale najednou mi už nestačilo vědět, že to umím, ale chtěla jsem vědět, jak to funguje.

Po skončení studia jsem nastoupila do FnSP Bulovka na oddělení dětské chirurgie. Tady jsem strávila pět let a nasbírala cenné zkušenosti. Vždycky jsem měla štěstí na lidi, kteří mě obklopovali a protože mě práce bavila bylo pro mě potěšením zkoumat co je a co není možné, ptát se a dostávat odpovědi. Bohužel jsem brzy zjistila, že systém našeho zdravotnictví mi neumožňuje práci dělat, tak jak chtělo moje srdce a tak jsem se jednoho dne rozhodla a ze zdravotnictví odešla. Díky tomuto rozhodnutí jsem měla dost sil, volného času a i víc peněz na svoje další vzdělávání. V nemocnici jsem sice dostala odpovědi na toto téma z hlediska lidské anatomie, ale dobře jsem věděla, že to není celá pravda o životě. Přesně podle pořekadla „je-li žák připraven, učitel se vždycky najde“  mě potkávaly různé podněty. Byla jsem na přednášce pana Stanislava Brázdy a i když mi i on dal důležité informace, cítila jsem, že tudy moje cesta nevede.

Pak moje kamarádka Martina těžce onemocněla a já potřebovala další informace o práci s energií a tak mi přišla do cesty ThDr. Mari Hall a reiki. Tady jsem si uvědomila kdo jsem a co umím z hlediska práce s energií. Mari Hall také přinesla do mého života dvě důležité skutečnosti. První je, že tady na kurzu reiki jsem se potkala s absolventy Modré alfy ing. Petra Velechovského a šla na jeho seminář. Zde jsem se také poprvé setkala i s Ernetínou Velechovskou. Práce jich obou mi krásným a přirozeným způsobem pomohla vzpomenout si zase dál a dál kdo jsem a proč jsem tady a co s tím mám dělat. Oni byli první praktickou ukázkou (a potvrzením toho co jsem cítila) toho, že opravdový učitel a mistr ctí svobodu žáka a jeho potenciál v lásce a svobodě. Druhá skutečnost se vztahuje k mé velké lásce Bowenově masáži, protože ona přivedla do Čech prvního učitele této skvělé techniky, Jocka Ruddoka. Od prvních absolventů jsem se o technice dozvěděla a nechala si ukázat o co jde. Hned jsem věděla, že to je technika pro mě.

Dalším důležitým setkáním na mé cestě bylo, když jsem se dostala do kontaktu s panem Bhagatem J. Zeilhoferem a jeho technikou Rodinné konstelace a pohyby duše. Zkušenosti s jeho prací mě hodně inspirovaly a obohatily moji práci s klienty. Umožnil mi pochopit jak vznikají energetické a psychické bloky které mají kořeny v našich rodinných systémech. V tomto směru jsme jako květiny. Každá květina prosperuje podle toho jakou výživu a stabilitu jí poskytují její kořeny. Všechny nabyté poznatky jsem rovnou používala pro všechny živé bytosti ve svém okolí a samozřejmě pro sebe.

Po odchodu z nemocnice jsem pracovala v kanceláři. Přestože i tady jsem byla obklopena skvělými kolegy, na konci roku 2007 jsem věděla, že musím opustit iluzi jistoty zaměstnaneckého poměru a jít dělat to pro co jsem se narodila. S koncem roku jsem tedy zaměstnání opustila a od roku 2008 se práci s lidmi již  věnuji naplno. Silně jsem cítila, že mé rozhodnutí je správné a v souladu s vesmírem. Ukončila jsem tedy svou dosavadní činnost a začala jsem pracovat s lidmi (a živými bytostmi vůbec) od bolesti.

Lidé se mě někdy ptají, odkud vím to, co dělám, co žiju, co nabízím svým klientům.
Díky těmto dotazů jsem si uvědomila, že to je prostě mojí součástí. Vím, že je tady někdo na koho se můžu plně spolehnout, že mi vždy pomůže a poskytne ty správné informace. Někdo kdo mě miluje a zná takovou jaká doopravdy jsem. Někdo kdo vždy přijde, když ho zavolám a díky komu jsem se vlastně nikdy nebála (z čehož často moje drahá maminka šílela). Dáváme mu (jí, kdo ví?) různá jména. Pro mě je to prostě bezpodmínečná láska, obsažená ve všem co nás obklopuje i v nás samých. Jsem šťastná, a vděčná, že tu lásku můžu cítit a také, že cítím, že i moje láska je na druhé straně vnímána a vítána.

Věřím, že malé děti toto spojení cítí, ale spousta z nich vlivem životních okolností toto spojení, jak dospívají, ztrácí. Já měla velké štěstí, že jsem spojení neztratila. Pomohlo mo k tomu jistě i to, že mí rodiče mi umožňovali (tak jak to šlo nejlépe) být sama sebou a i když mě nijak speciálně k duchovní cestě nevedli, tak mi také nebránili a svým osobním příkladem mi ukazovali, že je správné žít čistě a nezpronevěřovat se svým pravdám, svému srdci.

Nejsem církevní člověk a moc nechodím do kostela, ale měla jsem to štěstí, že prvních několik let života jsem byla v kontaktu s milou paní Koderovou (pozemským andělem), která se mnou, i když jsem byla maličká na rovinu mluvila o Bohu a životě. U ní jsem mohla vidět malé (velké) skutky  křesťanské lásky. Každý kdo měl nějaký problém u ní vždy našel laskavé slovo i ucho které vyslechlo. Mohla jsem tedy už jako dítě vidět jak velkou sílu má být tady pro druhého s láskou a pokorou, bez snahy měnit druhé lidi, ale s ochotou říct svůj názor na věc a nebo třeba jenom obejmout.

Celý svůj život jsem byla jiná. Občas slyším myšlenky lidí jakoby mluvili nahlas a někdy jsem tedy reagovala na jejich myšlenky které třeba ani nahlas říct nechtěli. Myslela jsem si, že o tak mají všichni, ale jejich reakce mě rychle naučila, že je tomu jinak. Někdy to bylo dost těžké, protože se mi podařilo trefit do bolestivého místa a reakce tomu odpovídala. Protože jsem nikdy nechtěla ubližovat, ale spíše naopak, bylo třeba pracovat na používání tohoto daru a naučit se odpustit sama sobě, když  šlápnu do něčeho co mělo být skryto a já to nepoznala. Sem tam se mi to stane ještě dnes, ale dnes jsem naštěstí obklopena lidmi kteří mě milují i s tímto „bonusem“.

Jsem si vědoma toho, že si svůj život utvářím sama. Je toho hodně co můžu změnit a je také dost toho co změnit nemůžu. Rozhodně si, ale můžu vybrat jak přijmu to co nemůžu změnit, jak to budu žít . Život má řád, náhoda neexistuje, a vše, co se stane, má svůj hluboký smysl. Někdy to pouze neumíme rozeznat a obzvláště pokud jsme plni emocí je těžké brát věci tak jak jsou. Emoce však přejdou a já se opět vrátím k lásce a důvěře v ní a ona mi pomůže překonat všechny těžkosti. Vím, že ať už se v mém životě dělo cokoli, utvářelo mě to, že všechny bolesti mě obohatily pro můj další život a mou práci s lidmi a živými bytostmi.

Na tomto světě je jen málo jistot. Jisté je, že nic není jisté. Jisté je, že jsem pod ochranou lásky, že Bůh (pro mě bezpodmínečná láska)  mě miluje a vždy mi pomůže. Život je trvalým procesem změn. Vím, že nemůžu měnit svět a lidi kolem sebe, ale můžu měnit sebe pokud mi nevyhovuje to co žiju. Stanovovat hranice a vzdát se toho co není funkční. Okolní svět a lidé v něm nám totiž vždy věrně zrcadlí co je v nás a tak jediná cesta ke změně nevede ven, ale dovnitř k sobě. Jen vědět nestačí, vědění je potřeba převést do praxe.

Jsou situace kdy zabloudím a na chvilku se ztratím sama sobě a také jsou takové kdy se najdu a cítím jak zhluboka nadechuji život, skláním se před zázrakem života, božího stvoření. Vidím zázraky všude kolem sebe a to mě činí šťastnou. Jaká pohoda, klid a velká blaženost vstupuje do mého srdce když žiji sebe. Jsem vděčná za to co je mi dáno vidět a, že se z toho můžu, a umím radovat, že můžu s úctou a říct : Děkuji.

Stojí za to žít vědomě a hledat sám sebe. Jít po své životní cestě jak nejlépe to jde. Někdy cesta vede trním, ale každý škrábanec nás může naučit spoustu věcí. Může nás naučit jak se pro příště trnům vyhnout nebo jak léčit škrábance, když už naše cesta trním vede. Poznávejme sami sebe, poznejme kým skutečně jsme a proč jsme tady. Informace jsou všude kolem nás (je-li žák připraven, učitel se vždycky najde. Mám v sobě hluboce zakořeněné pravdy které jsem si přinesla z prostoru odkud jsem přišla a vím, že jedním z mých úkolů je na základě nich připomínat lidem kdo jsou, pokud to zapomněli. Zapomenou přece může každý.

Základní otázkou lidského bytí je „Kdo jsem?“

V dnešní době máme hodně nástrojů které můžeme na cestě za sebepoznáním používat. To co nabízím je moje zkušenost s tímto procesem. Mám ráda (a osvědčily se mi) techniky které jsou jemné, ale velmi účinné (to je i případ výše uvedené Bowenovy masáže). Mám v oblibě „vědomé„ techniky, tedy ty kdy si uvědomujeme co se děje a jsme aktivním účastníkem procesu. Je totiž sice pravda, že pomoc kterou na své cestě máme je veliká, ale ten největší kus práce je stejně na nás.

Přirozenou touhou každého člověka je cítit se dobře. Pro dobrý pocit a zdravé tělo je důležité vědět, co a podle jakého vnitřního nastavení žijeme. často jsme lapeni v pravdách našich předků které se předávali z generace na generaci a nutí nás kopírovat jejich bolesti. Není však nutné trápit se. Každý má právo na svůj vlastní osud a může být šťastný i tam kde jeho rodiče třeba nebyli. Naše duše zpravidla ví co je třeba dělat a vysílá k nám signály abychom to pochopili, udělali potřebné změny a mohli žít šťastný a plný život.

Na své cestě sebepoznání jsem pochopila, že důležité je vybudovat zdravý vztah k sobě a světu ve kterém žiji. Znát svou sílu i slabosti a s láskou je přijímat a žít. Pochopila jsem, že žádná bolest není zbytečná, ale má nějaký důvod a může odejít teprve až pochopíme jaký, že můžeme využít pozitivní aspekt který každá taková zkušenost s sebou nese. Vím, že nic se neděje náhodou a je třeba dát šanci, čas a pokoru sobě a životu, abychom mohli pochopit o co jde. Chápu, že láska není závislost, ale svoboda, radost a hojnost, že jsem paní svého života a já jsem ten kdo volí jak budu svůj život žít. Rozumím tomu, že mysl může být zmatená, ego plné strachu, ale v moudrém srdci je vždy pravda řešení. Mám zkušenost s tím jak je někdy těžké vykročit ze začarovaného kruhu stereotypů a jaké cesty vedou z něj ven. To vše nabízím lidem s kterými pracuji.

Mimo Bowenovy masáže tedy pracuji s energií a také využívám vizualizace, meditace, dechová cvičení a komunikační techniky umožňující vnímat a pochopit realitu v které žijeme a jaká je naše role v ní..